Co je rozšířená konfiskace a jak funguje?

Servis

Zákonodárce bere majetkovou trestnou činnost stále vážněji. To, co se ještě nedávno mohlo zdát nemožné, se nyní vyvíjí a funguje stále správněji a spolehlivěji. Spolu s novelou trestního zákoníku dostalo státní zastupitelství nástroj rozšiřující právo připravit zločince o neoprávněně nabytý majetek. Jednou z takových institucí je rozšířená konfiskace.

Prodloužená konfiskace

Rozšířená konfiskace umožňuje orgánům činným v trestním řízení zabavit domy, pozemky, auta, luxusní zboží a od dubna 2017 také podniky nebo podíly ve společnostech. Prodlouženou konfiskaci lze definovat odlišně jako propadnutí majetku z trestné činnosti. Novely trestních předpisů umožnily rozšířit katalog zabavitelných věcí o podnik, pokud byl použit ke spáchání trestného činu. Novela navíc umožnila využít rozšířenou konfiskaci i vůči třetím osobám, na které pachatel trestného činu převedl majetek.

Úkolem této instituce je připravit pachatele závažných trestných činů, zejména organizovaného zločinu, o materiální výhody. Uvedené přínosy často tvoří ekonomický základ i samotný účel trestné činnosti. Zákonodárce, který rozšiřuje možnosti konfiskace, zastává stanovisko, že propadnutí majetku pocházejícího z trestné činnosti může představovat přísnější trest než jiné trestní sankce, včetně trestu odnětí svobody.

Co přesně kodex říká o rozšířené konfiskaci?

Rozšířená konfiskace je upravena v čl. 44a zákona ze dne 6. června 1997 - trestní zákoník (dále jen TZ). Toto ustanovení říká, že v případě odsouzení za trestný čin, jehož pachatel získal, byť nepřímo, majetkový prospěch značné hodnoty, může soud nařídit propadnutí podniku ve vlastnictví pachatele nebo jeho obdoby, pokud podnik byl použit ke spáchání trestného činu nebo zatajení prospěchu z něj získaného. To znamená, že v případě spáchání trestného činu může soud nařídit propadnutí podniku ve vlastnictví pachatele nebo jeho obdoby. Předpokladem je dosažení majetkového prospěchu z trestného činu, a to i nepřímého, jakož i spáchání trestného činu s využitím podniku nebo zatajení zisku získaného trestným činem s využitím podniku. Tato výhoda může být buď přímo, nebo nepřímo.

Ustanovení 44a obch jednoznačně poukazuje na to, že spáchání nebo zatajení výnosů z trestné činnosti může vést ke konfiskaci. To znamená, že orgány činné v trestním řízení mohou toto opatření použít pouze na úmyslný trestný čin. Rozšířenou konfiskaci však nelze uplatnit bez viny přímého pachatele.

Zákoník bohužel nespecifikuje, co se rozumí pod pojmem „společnost byla zneužita ke spáchání trestného činu“. Podle doktríny je třeba tento předpoklad chápat poměrně široce. Je tedy třeba vzít v úvahu všechny případy, kdy zákonné znaky zakázaného jednání byly jakkoli realizovány s využitím celého podniku nebo jeho součástí. Na druhé straně fráze, že podnik byl použit k „zatajení zisku z něj plynoucího“, znamená, že podnik nebo jeho součásti byly použity k zatajení finančních výhod, a to i nepřímo z trestné činnosti.

co je podnik?

Podle Čl. Podnik je podle § 551 zákona ze dne 23. dubna 1964 - Občanský zákoník (dále jen Občanský zákoník) organizovaný soubor nehmotného a hmotného majetku určený k podnikatelské činnosti. Zahrnuje zejména:

  • označení individualizující podnik nebo jeho jednotlivé části (název podniku);

  • vlastnictví nemovitého nebo movitého majetku, včetně zařízení, materiálů, zboží a výrobků, jakož i jiných věcných práv k nemovitostem nebo movitému majetku;

  • práva vyplývající z nájemních a pachtovní smlouvy k nemovitostem nebo movitým věcem a práva užívat nemovitosti nebo movité věci vyplývající z jiných právních vztahů;

  • pohledávky, práva cenných papírů a hotovost;

  • koncese, licence a povolení;

  • patenty a jiná práva průmyslového vlastnictví;

  • vlastnická autorská práva a práva související s vlastnictvím;

  • obchodní tajemství;

  • knihy a dokumenty související s podnikáním.

S přihlédnutím k výše uvedenému se konfiskace podniku nebo jeho součástí nebude týkat pouze movitého majetku (např. kancelářské vybavení, výrobní stroje), nemovitostí (např. budova sídla společnosti) nebo finančních prostředků na firemních bankovních účtech. Je-li to možné, mohou být zabavení nebo zajištění předmětem - kromě výše uvedeného - také pohledávky, cenné papíry, patenty nebo autorská práva.

Čí společnost je zabavena?

Ustanovení § 1 Čl. 44a trestního zákoníku naznačuje, že konfiskace je možná pouze ve vztahu k firmě vlastněné pachatelem. § 2 tohoto ustanovení zase tuto skupinu rozšiřuje a uvádí, že propadnutí věci lze uplatnit i u podniku, který není ve vlastnictví pachatele. O konfiskaci lze rozhodnout pouze tak, že se majiteli podniku prokáže, že jednáním přímo či nepřímo umožnil pachatelům užívání jeho podniku. Proto je třeba mít za to, že propadnutí podniku je možné pouze tehdy, je-li jeho vlastníkem fyzická osoba.

Konfiskace a rozsah škod

čl. 44a obch uvádí, že propadnutí věci je možné pouze v případě spáchání trestného činu, kterým pachatel získal majetkový prospěch značné hodnoty. Konfiskaci podniku tedy nelze nařídit, pokud rozsah škody trestným činem nebo výše skrytého prospěchu nejsou významné ve vztahu k velikosti podniku samého. Především, aby bylo možné hovořit o propadnutí podniku, musí být dosaženo výhody značné hodnoty - podle čl. 115 § 5 obch věcným prospěchem značné hodnoty je prospěch, jehož hodnota přesahuje 200 000 zlotých. Zadruhé, pokud je již výše uvedené výhody dosaženo, lze propadnutí uplatnit pouze v případě, že společnost byla na podstatnou část dosažení této výhody zvyklá. To znamená, že orgány činné v trestním řízení nebudou moci zabavit nebo dokonce zajistit společnost, pokud její použití při trestném činu bylo okrajové, například bylo vystaveno pouze tucet prázdných faktur na malé částky.

Navíc, Čl. 44a § 6 obch.zák., stanoví, že soud může ve zvlášť odůvodněných případech od příkazu k propadnutí věci podle § 2 odstoupit, pokud by to bylo pro vlastníka podniku nepřiměřené. Možnost odstoupení od příkazu k propadnutí věci podle tohoto ustanovení je však omezena na propadnutí věci nařízené proti vlastníkovi, který není pachatelem trestného činu. Nepřiměřenost neznamená pouze finanční situaci majitele firmy, jde také o motivy vlastníka, jeho úmysl a okolnosti chování, jakož i závažnost trestného činu. Při posuzování proporcionality by tedy měla být přijata kritéria pro posouzení míry společenské škodlivosti činu.

V každé situaci, kdy soud upustí od rozhodnutí o propadnutí věci, může přesto nařídit další částku až do výše 1 000 000 PLN pro oběť nebo Fond na pomoc obětem a postpenitenciární pomoc.

Období kontroly zákonnosti původu zdrojů příjmů společnosti

Poskytování umění. 45 § 2 obch upravuje, že institut rozšířené konfiskace se vztahuje na majetek, kterého se pachatel zmocnil nebo k němuž nabyl jakéhokoli vlastnického práva v době 5 let před spácháním trestného činu, a to až do vydání nepravomocného rozsudku. Doba 5 let před spácháním trestného činu je tedy hranicí kontroly zákonnosti původu majetku pachatele. To znamená, že v případě odsouzení pachatele za závažnou finanční trestnou činnost budou mít orgány činné v trestním řízení právo prověřit legálnost jím nabytého majetku v posledních 5 letech.

Začněte bezplatnou 30denní zkušební dobu bez jakýchkoliv podmínek!

Státní podnik

Podnik zajištěný v rámci trestního řízení spadá pod správu státu. Jde o ochranu zájmů společnosti v době, kdy uvízla v „suspenze"(Bezpečnostní). Stát jako jednatel může závazky společnosti uhradit, ve výjimečných případech i vzniknout novým, pokud je to pro něj výhodné. Správce vyplácí mzdy zaměstnancům a vymáhá dluhy po dlužníkech. Na jednu stranu je takové řešení pro obviněného výhodné, pokud se ukáže, že je nevěrný nebo jeho firma nezneužila trestnou činnost ke spáchání trestného činu, a na druhou stranu je výhodné pro státní kasu, která bude převzít podnik v případě propadnutí majetku.

souhrn

Rozšíření institutu propadnutí majetku o konfiskaci podniku má za cíl zvýšit vnímání sankcí osobami páchajícími nejzávažnější hospodářskou či daňovou trestnou činnost. Pachatel kromě hlavního trestu odnětí svobody přijde i o výhody získané trestným činem. Doktrína je toho názoru, že diskutovaný institut je nejlepším způsobem, jak zbavit pachatele možnosti pokračovat v trestné činnosti.