Náklady vynaložené před zahájením podnikatelské činnosti a související s jejím zahájením

Služební Poplatek

Založení vlastního podnikání je často spojeno s mnoha požadavky, které určují nastavení vašeho vlastního podnikání. Proto se vyplatí zjistit, které výdaje lze zařadit mezi daňově uznatelné náklady.

Definice daňově uznatelných nákladů

Podle Čl. V § 22 odst. 1 zákona o daních z příjmů fyzických osob definujeme náklady na dosažení příjmů jako daňově uznatelný náklad nebo za účelem udržení či zajištění zdroje příjmů. Výdaj navíc nelze nalézt v katalogu, který byl vyloučen z daňových nákladů podle čl. 23 zákona, tedy tzv náklady, které nejsou daňově uznatelnými náklady.

Předpisy neomezily možnost uznat výdaje jako daňově uznatelné náklady vzhledem k datu vzniku nákladu. Daňově uznatelné náklady tedy zahrnují náklady vynaložené před zahájením podnikání. V této situaci by však měl podnikatel prokázat příčinnou souvislost konkrétního nákladu pro možnost získání výnosů, případně pro udržení či zajištění zdroje těchto výnosů.

Navíc, aby mohl být výdaj klasifikován jako daňově uznatelný náklad, měl by být řádně zdokumentován. Základními účetními doklady, na základě kterých lze výdaj uznat do daňových nákladů, jsou především:

  • Faktury s DPH, faktura bez DPH, faktury s maržovou DPH, faktury RR DPH, faktury MP DPH,

  • celní doklady,

  • opravné faktury a opravné listy,

  • každodenní prohlášení důkazů,

  • účetní poznámky,

  • doklady o zaplacení poštovného a bankovních poplatků,

  • další doklady o poplatcích.

Důležité!

Takový doklad by měl obsahovat alespoň jeho druh a identifikační číslo, identifikaci stran (jména, adresy) provádějící ekonomickou transakci, popis operace a její hodnotu (pokud možno i uvedenou v naturálních jednotkách) a datum operace. , a když byl důkaz vyhotoven k jinému datu - také datum důkazu.

Při účtování výdajů vzniklých před zahájením podnikatelské činnosti je třeba zadat datum zahájení podnikatelské činnosti.

Náklady vzniklé před zahájením podnikání

Zahájení podnikatelské činnosti zahrnuje požadavky, které by měl podnikatel splňovat. Tyto požadavky velmi často generují náklady – pronájem prostor, nákup vybavení, cena právního poradenství nebo kolkovné. Proto je vhodné vědět, že tento typ výdajů lze klasifikovat jako daňově uznatelné náklady na provozovanou podnikatelskou činnost. A jaké jsou nejčastější výdaje, které podnikatel před zahájením podnikání vynakládá?

Náklady na organizaci a reklamu

Podnikatelé před zahájením své podnikatelské činnosti často platí první nájem za pronajaté prostory. Poplatky za pronájem vzniklé před zahájením podnikání by však měly být řádně odůvodněny. Ukázkovou situací je situace, kdy podmínkou souhlasu se zahájením podnikání by mělo být vlastnictví prostor nebo kdy by prostory měly být vhodně přizpůsobeny potřebám společnosti.

Začátek podnikání může navíc souviset s nutností získat úvěr pro podnikatelské účely. Úroky z úvěru pak mohou představovat daňově uznatelný náklad. To platí i pro situace, kdy byly úroky zaplaceny před zahájením provozu. Je však důležité zahrnout do nákladů pouze zaplacené a kapitalizované úroky, s výjimkou těch nezaplacených nebo zrušených.

Důležité!

Podle Čl. 23 odst. 1 bod 33 zákona o DPZ se do daňově uznatelných nákladů nezahrnují úroky, provize a kurzové rozdíly z úvěrů (úvěrů), které zvyšují investiční náklady při realizaci těchto investic.

To znamená, že v situaci, kdy je nemovitost ve výstavbě a podnikatel splácí úvěr spolu s úroky splatnými při realizaci investice, nejsou tyto úroky daňově uznatelným nákladem. Postavební úrok zvýší počáteční hodnotu dlouhodobého majetku, ze které se po dokončení výstavby budou počítat odpisy.

Výdaje související se zvyšováním kvalifikace podnikatele

Někdy nastávají situace, kdy budoucí podnikatel bude moci začít podnikat až po absolvování odborného kurzu, postgraduálního studia nebo získání konkrétní odborné kvalifikace. Pokud je podnikatel schopen uvést příčinnou souvislost mezi potřebou získat nějakou kvalifikaci nebo osvědčení a dosažením budoucích příjmů nebo zajištěním či udržením zdroje příjmů, lze výdaje vynaložené na vzdělávání zahrnout i do daňově uznatelných nákladů. Znalosti získané během těchto školení však nemohou být obecnými znalostmi, které se týkají běžného života nebo nesouvisejí s provozovanou podnikatelskou činností.

Nákup dlouhodobého majetku, nehmotného majetku a zařízení

Před zahájením podnikání musí podnikatelé často nakoupit dlouhodobý majetek nebo vybavení. Nabízí se otázka, zda lze takové výdaje následně uznat jako daňově uznatelné náklady.

Důležité!

Dlouhodobý majetek ve smyslu zákona o dani z příjmů právnických osob je „ve vlastnictví nebo ve společném vlastnictví poplatníka, pořízený nebo vyrobený samostatně, kompletní a způsobilý k použití ke dni převzetí do užívání:

  • stavby, budovy a prostory vlastněné samostatně,

  • stroje, zařízení a dopravní prostředky,

  • další položky,

- s předpokládanou dobou užívání delší než jeden rok, používané poplatníkem pro účely související s jeho podnikatelskou činností nebo uváděné do užívání na základě nájemní smlouvy nebo smlouvy podle čl. 23a bod 1."


Jak je uvedeno v § 3 bod 7 nařízení ministra financí o vedení daňové knihy příjmů ze dne 26. srpna 2003, zařízení je hmotný majetek související s vykonávanou činností, nezařazený do dlouhodobého majetku v souladu s ust. zákona o daních z příjmů. Dále podle § 4 odst. 2 tohoto předpisu zahrnuje evidence zařízení zařízení, jejichž výchozí hodnota ve smyslu zvláštních předpisů přesahuje 1 500 PLN netto.

S ohledem na nákup komponentů zařízení lze výdaje na ně zařadit přímo do daňových nákladů. Totéž platí pro nákup prostředků v hodnotě nepřesahující 3 500 PLN netto. Dlouhodobý majetek se tedy odepisuje jednorázově, tj. je plně zahrnut do daňových nákladů. V případě nákupu dlouhodobého a nehmotného majetku v hodnotě vyšší než 3 500 PLN netto by se však mělo uplatňovat lineární, degresivní nebo případně individuální odpisy. Poté budou do nákladů zahrnuty odpisy provedené z počáteční hodnoty dlouhodobého majetku.

Podnikatelé, kteří začali podnikat v běžném daňovém roce, jakož i drobní poplatníci (kde hodnota tržeb z prodeje spolu s výší daně ze zboží a služeb splatných nepřesáhla částku vyjádřenou v PLN v předchozím daňovém roce, odpovídající na ekvivalent 1 200 000 EUR). může použít jednorázové odpisy u dlouhodobého majetku v hodnotě nad 3 500 PLN. Jedná se o jednorázový odpis v rámci úlevy de minimis.

Takové odpisy se mohou týkat pouze dlouhodobého majetku zařazeného do skupin 3 - 8 Klasifikace dlouhodobého majetku s výjimkou osobních automobilů. Patří k nim:

  • skupina 3 - kotle a energetické stroje

  • skupina 4 - stroje, zařízení a přístroje pro všeobecné použití

  • skupina 5 - specializované stroje, přístroje a přístroje

  • skupina 6 - technická zařízení

  • skupina 7 - dopravní prostředky (kromě osobních automobilů)

  • skupina 8 - nářadí, nástroje, movité věci, zařízení

Důležité!

Celková podpora de minimis v následujících 3 letech nesmí zpravidla přesáhnout 200 000 PLN. euro

Nákup zboží a materiálu před zahájením podnikání

U nákupu zboží a materiálu je situace mírně odlišná. Výdaje na nákup zboží a materiálu nelze přímo započítat do daňově uznatelných nákladů. V této situaci by měly být zařazeny do fyzické inventury zpracované v den zahájení provozu.

Počáteční inventura by měla zahrnovat veškeré dříve zakoupené zboží a materiály. Ocenění je založeno na čistých kupních cenách nebo kupních cenách, ale také na tržních cenách k datu inventarizace, pokud jsou nižší než nákupní / nákupní ceny. Takové ocenění však lze provést pouze v případě, že máte doklad o koupi.