Převod společnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru

Servis

V roce 2004 se vstupem do Evropské unie Polsko získalo mnoho výhod a příležitostí pro hospodářský rozvoj. Jedním z nich je bezesporu otevření hranic členských států. Pro polské podnikatele to znamená zvýšení možnosti exportu jejich zboží a služeb. Stále více podnikatelů se rozhoduje přestěhovat své firmy v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Země Evropské unie podporují polské podnikatele výhodnými daňovými a odvodovými podmínkami a také zjednodušenými administrativními postupy. Pro velkou skupinu podnikatelů je nepochybným důvodem stěhování firmy snaha vyhnout se zájmu finančních úřadů. Jak v praxi probíhá převod společnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru? To se dozvíte v tomto článku.

Podstata převodu společnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru

Nejdůležitější otázkou pro polské podnikatele je přemístění sídla obchodněprávní společnosti registrované v Polsku do jiné země EU při zachování právní subjektivity a všech práv a povinností. Při převodu společnosti do zahraničí je společnost vymazána z Národního soudního rejstříku a je zapsána do rejstříku podnikatelů cílové země. Společnost si ponechává svá práva a povinnosti. Takový převod společnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru se nazývá přeshraniční přeměna.

převod firmy do zahraničí - jaké jsou prostory?

Podle zákona ze dne 15. září 2000, zákoník o obchodních společnostech (dále jen zákoník obchodních společností), mohou přeshraniční přeměny provádět jak osobní společnosti, tak kapitálové společnosti. V případě osobních společností a společností s ručením omezeným k převodu společnosti je třeba usnesení společníků, v případě akciové společnosti je třeba usnesení valné hromady. Usnesení o přemístění sídla společnosti do zahraničí by měl sepsat notář. V důsledku přeshraničního převodu vzniká v cílové zemi nová společnost. Je vybavena majetkem primární společnosti. Zároveň končí právní existence společnosti v Polsku.

Přeshraniční převod v právu Evropské unie

Přeshraniční převod polských společností v rámci Evropského hospodářského prostoru je možný díky Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen SFEU). Podle Čl. 49 a čl. 54 SFEU požívají všechny členské státy EU svobody usazování a volného pohybu osob, kapitálu a služeb v celé EU. Nicméně podle čl. 19 zákona ze dne 4. února 2011 - Mezinárodní právo soukromé má každý podnikatel z EU právo převést svou činnost na celé území Evropského hospodářského prostoru. Podle výše uvedeného ustanovení se při přemístění sídla do jiné země společnost řídí zákony nové země. Navíc, pokud tak stanoví zákony obou států, právní subjektivita společnosti nabyté v původním státě po převodu zůstává zachována.

Jak vypadá přeshraniční převod v praxi?

Přeshraniční převod polské společnosti do jiné země EU byl v praxi dosud problematický především kvůli lakonické právní úpravě a nevstřícné judikatuře polských soudů.Přijetím usnesení společnosti o přemístění sídla do jiné země podle zákoníku obchodních společností a společností došlo k zániku společnosti s nutností provést likvidační řízení. Pro podnikatele to znamenalo úplné ukončení činnosti v současné podobě, provedení likvidačního řízení a zahájení nového podnikání v jiné zemi. Likvidace společnosti byla dodatečně spojena s povinností ukončit dosavadní zájmy společnosti, splnit všechny závazky, vymáhat pohledávky a zpeněžit majetek společnosti. Obchodní soudy navíc nezohlednily návrhy na výmaz společnosti z rejstříku NS na základě usnesení o přemístění sídla společnosti do zahraničí, pokud stěžovatelé neprokázali, že byla vedena likvidace.

Ustanovení zákona o daních z příjmů fyzických osob v aktuálním znění navíc ukládá společníkům daňovou povinnost ve výši 19 % z hodnoty příjmů dosahovaných podíly na zisku společnosti. Při přemístění sídla společnosti to vlastně znamenalo příkaz k realizaci zisků společnosti z její činnosti, a to i přesto, že by se pokračovalo v zahraničí. Proto je třeba uznat, že ustanovení zákoníku obchodních společností a společností zavazující společnosti k ukončení hospodářské činnosti v případě přeshraniční přeměny, jednají společnosti pouze ve prospěch finančních úřadů, které při ztrátě správních pravomocí mohou stanovit a vybrat daň v příslušné výši. Z výše uvedeného vyplývá, že dosavadní proces převodu firmy do zahraničí byl časově náročný, ale také velmi nákladný.

Rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 25. října 2017 se postupně začala měnit judikatura polských soudů. Soud poté konstatoval, že ustanovení nařizující likvidaci společnosti v rámci procesu přemístění sídla z Polska do jiné země v rámci Evropského hospodářského prostoru jsou v rozporu s unijní zásadou svobody usazování. SDEU v rozsudku zdůraznil, že unijní normy mají přednost před národními. Proto i přes nezměněná ustanovení polského zákoníku o obchodních společnostech mají polští podnikatelé na základě rozhodnutí SDEU ze dne 25. října 2017 právo přemístit svá sídla v rámci celé EU při zachování právní subjektivity a všech práv a povinností společnost.

Soudní dvůr navíc konstatoval, že v souladu se zásadou svobody usazování by se společnosti, které se rozhodnou přemístit své sídlo, měly vyvarovat uvalování daňových povinností na své společníky, pokud je společnost převáděna do zahraničí pomocí institutu přeshraniční přeměny. Je určena tím, že v takové situaci nedochází ke zpeněžení jmění a nerozděluje se mezi stávající společníky společnosti. Neexistuje tedy žádný zdanitelný zisk. To znamená, že proces přeshraniční přeměny společnosti by měl být považován za daňově neutrální.

Postoj Soudního dvora k přeshraničním převodům

Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí z 25. října 2017 jasně uvedl, že svoboda usazování v Evropském hospodářském prostoru dává společnostem z EU právo svobodně se transformovat na společnosti podle práva jiné země. Jedinou překážkou je, že tyto společnosti musí splňovat všechny podmínky stanovené právním řádem členského státu určení.

SDEU zastává stanovisko, že svoboda usazování se vztahuje na jakékoli přeshraniční přemístění sídla společnosti, pokud byla společnost založena v souladu s hospodářským právem členského státu EU. Výše uvedené platí i v situaci, kdy s přemístěním sídla není spojeno skutečné přemístění společnosti. Tribunál zdůraznil, že ustanovení čl. 49 a čl. 54 SFEU brání pravidlům členského státu, která podmiňují přemístění sídla společnosti její likvidací.

SDEU zároveň konstatoval, že omezení svobody usazování mohou existovat pouze tehdy, jsou-li odůvodněna naléhavými důvody veřejného zájmu v daném státě. Tato omezení by přitom měla být přiměřená potřebám a cílům hospodářské politiky daného státu a nepřekračovat rámec toho, co je nezbytné k jejich dosažení.

SDEU také odkázal na úpravu v polském k.s.h. Podle názoru Soudního dvora okolnosti, za nichž společnost přesouvá své sídlo z jednoho členského státu do druhého, nemohou odůvodnit obecnou domněnku zneužití a odůvodnit překážku výkonu jedné ze základních svobod zaručených Smlouvou o EU, a to svobody zřízení. SDEU poznamenal, že ustanovení nařizující provedení likvidačního řízení při přeshraničním převodu společnosti by měla být považována za příliš omezující a poškozující zájmy polských podnikatelů.

Začněte bezplatnou 30denní zkušební dobu bez jakýchkoliv podmínek!

Význam rozsudku Soudního dvora pro polského podnikatele

Naznačený rozsudek Soudního dvora EU má pro polské podnikatele velký význam. Tribunál jednoznačně prohlásil, že pravidla stanovená Evropskou unií mají vyšší pravomoc než polské právní akty.

Zásada svobody usazování v podstatě vylučuje, aby byla společnostem uložena přemístění sídla do jiné země EU povinnost vést likvidační řízení. Podle uvedeného rozsudku SDEU mají v případě přeshraničních převodů polské rejstříkové soudy v současné době povinnost vymazat společnost z národního soudního rejstříku, aniž by byla nutná likvidace. V důsledku toho si společnost zachovává svou právní existenci a je schopna pokračovat ve své současné činnosti.

Není již přesun sídla společnosti do zahraničí spojen s povinností likvidace podniku?

V souladu s předpisy platnými v celém Evropském hospodářském prostoru má každý podnikatel z EU právo převést svůj podnik do jiné země EU. Přeshraniční převody znamenají, že v cílové zemi vzniká nová společnost, která je vybavena majetkem, právy a povinnostmi původní společnosti. Navzdory nepříznivým vnitrostátním předpisům je v souladu s nejnovějšími rozsudky Soudního dvora EU třeba uznat, že v současné době mají polští podnikatelé reálnou možnost změnit sídlo své společnosti přeshraničně na území jiné země EU bez nutnosti k likvidaci a zrušení společnosti.