Renovace a modernizace dlouhodobého majetku - jak se liší?

Webová Stránka

Podnikatel, který má ve své firmě dlouhodobý majetek, by měl být schopen určit povahu výdajů na něj vynaložených. Tento úkol spočívá v rozlišení, zda daný náklad souvisel s rekonstrukcí nebo modernizací dlouhodobého majetku. Toto rozlišení je velmi důležité pro náležitou kvalifikaci těchto výdajů jako nákladů. Podle toho, který z výše jmenovaných události, bude podléhat přímému nebo nepřímému (prostřednictvím odpisů) uznání jako daňově uznatelný náklad. Renovace a modernizace dlouhodobého majetku – jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Oprava dlouhodobého majetku

Podle zákona ze dne 7. července 1994, stavebního zákona, a konkrétněji jeho čl. 3, odst. 8, obnovou je provedení stavebních prací na stávajícím stavebním objektu, které spočívají v uvedení do původního stavu a nepředstavují běžnou údržbu, a je povoleno použít jiné stavební výrobky, než které byly použity v původním stavu. Za opravu dlouhodobého majetku by proto měly být považovány všechny výdaje související s udržováním nebo obnovou užitné hodnoty dlouhodobého majetku - jeho původního stavu, např. opravou nebo výměnou opotřebovaných prvků, pokud se tím nezmění charakter a funkce daného dlouhodobého aktiva.

Příklad 1

Za renovaci dlouhodobého majetku lze považovat např. vymalování stěn pro osvěžení barvy, výměnu poškozeného kování atd.

Údržba majetku

Údržba je řešena jako renovace. Údržbářské činnosti jsou zaměřeny na udržení a zajištění řádného technického stavu, tedy původního stavu, předcházení poškození a umožnění užívání daného dlouhodobého majetku v souladu s jeho zamýšleným využitím, aniž by se měnilo jeho využití nebo funkce.

Příklad 2

Příkladem konzervačních prací jsou periodické práce související s měsíční kontrolou výrobních strojů, spočívající v doplňování např. kapalin, čištění jednotlivých prvků apod. udržovat tato zařízení v provozuschopném stavu a předcházet velkým poruchám.

Modernizace dlouhodobého majetku

čl. 22g sec. 17 zákona o PID stanoví, že zhodnocení (modernizace) dlouhodobého majetku se provádí:

  • prostřednictvím rekonstrukce, přístavby, rekonstrukce, adaptace nebo modernizace,
  • pokud součet nákladů vynaložených na rekonstrukci, rozšíření, rekonstrukci, adaptaci nebo modernizaci v daném zdaňovacím období přesáhne 10 000 PLN,
  • kdy vynaložené náklady způsobí zvýšení užitné hodnoty oproti hodnotě ke dni převzetí dlouhodobého majetku do užívání, měřeno zejména dobou používání, výrobní kapacitou, kvalitou výrobků získaných pomocí vylepšených fixních prostředků aktiv a nákladů na jejich provoz.

Modernizací dlouhodobého majetku je tedy jeho zkvalitnění spočívající v jeho modernizaci, zlepšení stavu a změně jeho vlastností nebo přizpůsobení daného dlouhodobého majetku za účelem změny jeho účelu a funkce. Výsledkem zlepšení je zvýšení hodnoty z užívání aktiva.

Modernizace dlouhodobého majetku by tedy měla být považována za výdaje vynaložené na zvýšení standardu majetku, zlepšení jeho funkčnosti, jeho rozšíření (zvětšení v případě budov), jakož i změnu jeho vlastností a vlastností např. , adaptace k plnění jiné, nové funkce, což ve výsledku vede ke zvýšení hodnoty.

Příklad 3

Příklady modernizace majetku jsou: klimatizace v pokojích, instalace výtahu v budově, kde se dříve nenacházel, nebo přeměna kancelářských prostor na restauraci.

Renovace versus modernizace – kdy?

V souladu s výše uvedenými definicemi budou výdaje související s udržováním původního stavu majetku klasifikovány jako renovace, zatímco výdaje na změnu původního stavu majetku, jeho modernizaci, změnu jeho funkcí, vlastností nebo použití budou považováno za modernizaci (zlepšení).

Začněte bezplatnou 30denní zkušební dobu bez závazků!

Toto rozlišení je velmi důležité z hlediska daňového práva, protože náklady související s těmito kategoriemi budou v účetní evidenci rozdílně uznány.

Pokaždé, než budou některé výdaje kvalifikovány jako renovace nebo modernizace daného dlouhodobého majetku, by měl být podrobně analyzován rozsah provedených prací a dalších činností v porovnání se stavem před uskutečněním výdajů.

Renovace versus modernizace – co se odepisuje?

Náklady klasifikované jako vynaložené na opravu dlouhodobého majetku jsou uznány přímo jako daňově uznatelné náklady v době jejich vynaložení.

Náklady klasifikované jako vynaložené na modernizaci dlouhodobého majetku nebudou zahrnuty přímo do nákladů. Zvýší počáteční hodnotu daného aktiva a budou uznány jako náklady na základě odpisů.

Pokud však výdaje související s modernizací nepřesáhnou 10 000 PLN, budou uznány přímo jako daňově uznatelné náklady a nebudou odepisovány.

Suma sumárum, pouze náklady vynaložené na modernizaci dlouhodobého majetku v celkové výši převyšující 10 000 PLN ve zdaňovacím období zvýší počáteční hodnotu dlouhodobého majetku a budou tedy předmětem odpisů. Ostatní náklady na modernizaci ve výši nepřesahující 10 000 PLN v daném daňovém roce nebo výdaje kvalifikované jako renovace nebo údržba budou uznány přímo jako daňově uznatelné náklady a nebudou zvyšovat počáteční hodnotu dlouhodobého majetku.

Zaúčtování faktury za modernizaci dlouhodobého majetku v systému wfirma.pl

Pro zaúčtování faktury za modernizaci dlouhodobého majetku přejděte na záložku VÝDAJE »ÚČETNICTVÍ» PŘIDAT »FAKTURA S DPH / FAKTURU (BEZ DPH) a jako typ výdaje zvolte VYLEPŠENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU. Níže ze seznamu dlouhodobého majetku označte ten, kterého se vylepšení týká.

Díky takové evidenci zadaná faktura zvýší hodnotu dlouhodobého majetku, což se promítne do vyšších odpisů.