Stížnost ke zemskému správnímu soudu - kdy je splatná a jak ji podat?

Servis

Pokud jste obětí správního aktu vydaného správním orgánem a obvyklé opravné prostředky ve správním řízení nepřinesly očekávaný efekt - ověřte si, zda máte nárok na stížnost ke vojvodskému správnímu soudu.Kdy, jak a kdy podat stížnost ke zemskému správnímu soudu? To se dozvíte v článku níže!

Kdo může podat stížnost ke zemskému správnímu soudu?

Osoby oprávněné podat stížnost jsou:

  • kdokoli, kdo má na tom právní zájem;

  • žalobce;

  • ombudsman;

  • ombudsman pro práva dětí;

  • společenská organizace v rámci své zákonem stanovené činnosti, ve věcech týkajících se právních zájmů jiných osob, pokud se účastnila správního řízení.

Právo podat stížnost je i dalším subjektem, kterému zákony právo podat stížnost přiznávají.

V jedné věci může vystupovat jako stěžovatel více osob oprávněných podat stížnost, pokud se jejich stížnosti týkají stejného rozhodnutí, příkazu, jiného úkonu nebo činnosti, nečinnosti úřadu nebo nepřiměřené délky řízení.

Kdy lze podat stížnost ke zemskému správnímu soudu?

Stížnost lze podat po vyčerpání opravných prostředků, pokud doručila stěžovateli v řízení před orgánem příslušným ve věci, pokud stížnost nepodá státní zástupce, veřejný ochránce práv nebo dětský ombudsman. Vyčerpáním odvolacích opatření je třeba rozumět situaci, kdy strana nemá nárok na žádné odvolání, jako je stížnost, odvolání nebo upomínka, jak to stanoví zákon.

Má-li strana právo požádat orgán, který rozhodnutí vydal, o nové projednání věci, může proti tomuto rozhodnutí podat stížnost, aniž by toto právo uplatnila. Právo podat stížnost bez odkazu na orgán, který rozhodnutí vydal, se žádostí o nové projednání věci se účastníkovi řízení nepřizná, je-li orgánem, který rozhodnutí vydal, ministr zahraničních věcí příslušný ve věcech upravených v zákoně. ze dne 12. prosince 2013 o cizincích nebo konzulovi.

Lhůta pro podání stížnosti ke zemskému správnímu soudu

Stížnost se podává do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí ve věci nebo úkonu stěžovateli.

Lhůta pro podání stížnosti u zemského správního soudu je 30 dnů a počítá se od doručení správního aktu stěžovateli.

Nestanoví-li zákon ve věci, která je předmětem stížnosti, opravné prostředky, stížnost proti jednání nebo činnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 bod 4 zákona o řízení před správními soudy se podávají do třiceti dnů ode dne, kdy se stěžovatel o vydání zákona nebo o jiném úkonu dozvěděl. Po podání stížnosti může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty nebylo zaviněno stěžovatelem a stížnost projednat.

V případě jiných úkonů, pokud zákon ve věci, která je předmětem stížnosti, nestanoví opravný prostředek a nestanoví jinak, lze jej podat kdykoli.

Stížnost na nečinnost nebo nepřiměřenou délku řízení lze podat kdykoli po podání upomínky příslušnému orgánu.

Státní zástupce, ombudsman nebo dětský ombudsman mohou podat stížnost do šesti měsíců ode dne doručení rozhodnutí v jednotlivé věci účastníkovi řízení, v ostatních případech do šesti měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. jednání nebo jiné opatření odůvodňující podání stížnosti.

Lhůta se považuje za zachovanou i v případě, že před jejím uplynutím účastník podal stížnost přímo u správního soudu. V takovém případě soud neprodleně postoupí stížnost orgánu, který vydal napadené rozhodnutí, vydal úkon nebo učinil jiný úkon, který je předmětem stížnosti.

Kam podat stížnost?

Stížnost ke správnímu soudu se podává prostřednictvím orgánu, jehož jednání, nečinnost nebo nepřiměřená délka řízení je předmětem stížnosti.

Stížnost se podává prostřednictvím orgánu, který vydal akt, který má být napaden.

Úřad předá stížnost soudu spolu s úplnými a uspořádanými spisy případu a odpovědí na stížnost v papírové nebo elektronické podobě do třiceti dnů ode dne jejího obdržení. Stížnost podanou prostřednictvím konzula a stížnost proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí v rozsahu věcí upravených zákonem ze dne 12. prosince 2013 o cizincích předkládá ministr zahraničních věcí soudu spolu s úplným řádné spisy věci a odpověď na stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího obdržení ministrem zahraničních věcí nebo konzulem.

Začněte bezplatnou 30denní zkušební dobu bez závazků!

Formální náležitosti stížnosti ke zemskému správnímu soudu

Stížnost by měla splňovat náležitosti dopisu v soudním řízení a dále by měla obsahovat:

  • uvedení napadeného rozhodnutí, příkazu, jiného aktu nebo akce;

  • označení orgánu, jehož jednání, nečinnosti nebo nepřiměřené délky řízení se stížnost týká;

  • určení porušení zákona nebo právního zájmu.

Stížnost proti písemnému výkladu ustanovení daňového práva vydaného v jednotlivém případě, ochrannému stanovisku a odmítnutí vydání ochranného stanoviska může být založena pouze na tvrzení o porušení procesních ustanovení, nesprávném výkladu nebo nesprávném posouzení aplikace ustanovení hmotného práva. Správní soud je vázán výtkami stížnosti a uplatněným právním základem.

Kdy soud žalobu zamítne?

Soud žalobu zamítá:

  • nespadá-li věc do pravomoci správního soudu;

  • přinesené po uplynutí lhůty pro jeho podání;

  • když formální nedostatky stížnosti nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny;

  • jestliže záležitost, na kterou se vztahuje stížnost mezi stejnými stranami, probíhá nebo již byla pravomocně rozhodnuta;

  • nemá-li jedna ze stran způsobilost soudní nebo nemá-li stěžovatel procesní způsobilost a zákonný zástupce za něj nejedná, nebo jsou-li nedostatky ve složení orgánů organizační složky, která je stěžovatelem, jsou nedostatky bránící jeho provozu;

  • nebyl-li porušen právní zájem nebo právo toho, kdo proti usnesení nebo úkonu podává stížnost podle požadavků zvláštního ustanovení;

  • je-li z jiných důvodů podání žaloby nepřípustné.

Z důvodu nedostatku soudní způsobilosti jedné ze stran nebo procesní způsobilosti stěžovatele a neexistence statutárního zástupce nebo absence organizační složky, která je stěžovatelem ve složení orgánů organizační složky stěžovatele, soud odvolá reklamaci pouze v případě, že nedostatek nebude odstraněn.