Vyřízení a přerušení promlčecí doby

Servis

Majetkové nároky se podle pravidel občanského zákoníku promlčují. Obecné pravidlo přijaté zákonodárcem stanoví pro nároky desetiletou promlčecí lhůtu a v případě nároků na periodické plnění a nároků souvisejících s provozováním živnosti je tato lhůta mnohem kratší a činí tři roky (jedná se však pouze o obecným pravidlem a je třeba připomenout, že řada podrobných ustanovení stanoví konkrétní kratší promlčecí lhůty, jako je například nárok na prodej uskutečněný v rámci předmětu podnikání prodávajícího nebo nároky vyplývající ze smluv o konkrétním díle se promlčují do dvou let). A kdy je možné promlčecí lhůtu přerušit?

Institut promlčení

Smyslem fungování promlčecí doby v občanském právu je zpravidla zaručit dlužníkovi právní jistotu v situaci, kdy chce věřitel vymáhat dávno zapomenutý dluh. Promlčecí lhůtu mohou naopak nepoctiví dlužníci využít jako formu obcházení dluhu, například opakovaným prodlením se splácením nebo klamavým klamáním věřitele za účelem uplynutí lhůty, ve které má věřitel ještě nárok prostředky k vymáhání jeho nároků. V této souvislosti se přerušení běhu promlčecí doby jeví jako specifická výsada na straně věřitele.

Samotný smysl institutu přerušení promlčecí doby je vyjádřen v tom, že promlčecí doba od jejího počátku do okamžiku přerušení se považuje za neplatnou a po přerušení začíná běžet znovu.

Při přerušení promlčecí doby

Občanský zákoník formuluje případy, kdy může a má být promlčecí doba přerušena:

1. Promlčecí lhůta je přerušena jakoukoli žalobou před soudem nebo jiným orgánem určeným k projednávání případů nebo vymáhání pohledávek daného druhu nebo před rozhodčím soudem, učiněným přímo za účelem vyšetření nebo zjištění nebo uspokojení nebo zajištění pohledávky (občanský zákoník čl. 123 § 1 bod 1). Slovním spojením „jakákoli žaloba“ je třeba rozumět zejména: podání žaloby, podání návrhu na zahájení exekučního řízení nebo podání návrhu na zahájení smírčího řízení, jinak také „přivolání k pokusu o smír“. V případě tohoto způsobu přerušení promlčecí doby je třeba pamatovat na to, že lhůta začne znovu běžet až po skončení řízení před soudem či jiným orgánem.

Výše uvedený postup se vyznačuje velkým zjednodušením ve vztahu k věřiteli, neboť nemusí přihlašovat či formulovat pohledávky, ale fakticky stačí podat jednoduchou žádost o předvolání k pokusu o narovnání. Jdeme-li dále tímto směrem, pro zjednodušení a výrazné zkrácení doby vymáhání svých pohledávek může každý z věřitelů využít hotová vyrovnání připravená a vygenerovaná systémem, dostupná např. na našem webu.

2. Promlčecí lhůta přerušuje i uznání pohledávky dlužníkem. Podstatou institutu uznání dluhu je potvrzení dlužníka, že takový dluh vůči věřiteli skutečně má. Občanský zákoník jasně nedefinuje formu, jakou má toto uznání proběhnout, nicméně pro důkazní účely je nejrozumnější zahrnout jej písemně. V této souvislosti hovoříme o tzv odpovídající uznání, jehož ideálním příkladem je dříve diskutované vypořádání. Druhou formou uznání je tzv nesprávné uznání, tedy zjednodušeně řečeno situace, kdy věřitel prokáže pravdivost pohledávky dlužníka na základě jiných dokladů nebo okolností prokazujících existenci dluhu. Jako příklad lze uvést situaci, kdy věřitel předloží žádost dlužníka o rozdělení závazku na splátky. Z procesního hlediska je nesprávné uznání institutem slabším než řádné, protože soud, který případ projednává, nemusí takové okolnosti uznat jako základ pro splácení ze strany dlužníka.

3. Promlčecí doba se přerušuje i zahájením mediace, která má vyústit v narovnání. Na tomto místě je vhodné připomenout, že promlčecí doba se přerušuje doručením žádosti mediátora o mediaci.

Stručně řečeno, přiznání promlčení pohledávek je bohužel jedním z nejjednodušších způsobů, jak prohrát jakýkoli spor, přičemž uznání dluhu a vlastně i řádné uznání dluhu, případně výzva k vyrovnání je nejúčinnější formou o přerušení běhu promlčecí doby a měla by být nedílnou součástí řádného právního fungování každého věřitele, který se o své podnikání stará.