Spotřebitelský bankrot - co to je a jak ho provádět?

Servis

Někdy se i ty nejlepší úmysly mohou obrátit proti nám. Zdánlivě bezpečný úvěr nebo půjčka kvůli nepředvídatelným okolnostem, jako je ztráta zaměstnání, nemoc nebo změna směnného kurzu franku, se může ukázat jako docela problém. Na splacení původního závazku si dlužníci často berou více úvěrů, snaží se ušetřit tzv půjčky před výplatou s velkou úrokovou sazbou. Časem takové jednání vede k extrémnímu materiálnímu znehodnocení, což znamená platební neschopnost. Jak se v takovém případě může dlužník zachránit před velkou skupinou věřitelů? Řešením může být spotřebitelský bankrot.

Spotřebitelský bankrot samozřejmě není ideálním řešením, neboť zbavení se vzniklých dluhů je spojeno i s řadou dalších závazků a „obětí“, včetně ztráty bytu či auta. Přesto vyhlášení konkurzu umožňuje dlužníkovi začít vše „od nuly“ bez zbytečného stresu a počítání každé koruny. V jakých situacích je možné vyhlásit bankrot? Kdo může mít z této instituce prospěch a jak to udělat? Odpovědi na tyto otázky v tomto článku.

Co je spotřebitelský bankrot?

Spotřebitelský úpadek, označovaný též jako úpadek vůči fyzickým osobám, které nepodnikají, je upraven v ustanovení čl. 491 zákona o konkursu (dále jen konkursní zákon). Předmětný úpadek není nic jiného než soudní řízení pro fyzické osoby, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, které se v důsledku řady špatných finančních rozhodnutí a okolností, které nemohou ovlivnit, dostaly do platební neschopnosti, tj. nejsou schopny splácet dosavadní závazky.

Kdo může podat návrh na spotřebitelský bankrot?

Insolvenční zákon nevyjmenovává subjekty, které mohou využívat institut spotřebitelského úpadku. Zákon se vztahuje pouze na fyzickou osobu. Doktrína nastiňuje postoj, že spotřebitelský bankrot může být veden proti těm lidem, kteří nemohou využít bankrotu podnikatelů. Právo na spotřebitelský úpadek je proto přiznáno osobám, které nejsou:

  • podnikatelé podnikající vlastním jménem a na vlastní účet;
  • partneři veřejných obchodních společností a partnerství;
  • komplementáři v komanditních společnostech a komanditních společnostech;
  • komanditisté a akcionáři v komanditních společnostech, kteří odpovídají jako komplementáři;
  • fyzické osoby samostatně výdělečně činné – tzv svobodná povolání.

Je třeba zdůraznit, že konkursní způsobilost spotřebitele je dostupná pouze fyzickým osobám a nevztahuje se na jiné právnické osoby, jako jsou právnické osoby a organizační složky bez právní subjektivity nadané způsobilostí k právním úkonům, i když nevykonávají ekonomickou činnost.

Poskytování umění. 7 zákona o konkursu navíc uvádí, že spotřebitelský úpadek mohou vyhlásit osoby, které byly, ale již nejsou podnikateli, pokud od odhlášení nebo ukončení podnikatelské činnosti uplynul alespoň jeden rok.

Uvedený institut lze uplatnit i na fyzické osoby provozující farmu, pokud nevykonávají jinou hospodářskou nebo odbornou činnost. Co je podstatné pro tento typ úpadku, na rozdíl od úpadku podnikatele může podat návrh na spotřebitelský konkurs pouze dlužník - věřitel takové právo nemá.

Jak je definována insolvence?

Insolvence je obecným základem pro úpadek. Dlužník je v úpadku, pokud ztratil schopnost plnit své peněžité závazky. Jde o insolvenci v čistě „finančním“ smyslu – nesplnění nepeněžních závazků dlužníkem, jako je nesplnění sjednané zakázky či díla, nelze považovat za základ úpadku. Důležité také je, že taková platební neschopnost nemůže vzniknout z důvodů, které lze přičíst dlužníkovi, ale z důvodů zcela nezávislých na jeho vůli.

Abychom mohli mluvit o insolvenci, musí být trvalá. Podle konkursního zákona je insolvence taková, pokud se dlužník dostane do prodlení se zaplacením dluhu delším než tři měsíce. Jedná se však o domněnku soudu, což znamená, že pokud špatná situace dlužníka trvá kratší dobu, ale domnívá se, že svou finanční likviditu ztratil trvale, může se pak prokázat, že je ve stavu trvalá insolvence.

Na tomto místě je také třeba poukázat na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2011, V CSK 211/10, podle kterého krátkodobé zastavení plateb dluhu z důvodu dočasných potíží není podkladem pro prohlášení konkursu, protože o insolvenci lze hovořit pouze tehdy, když má dlužník dlouhodobě nedostatek finančních prostředků a neplní většinu svých závazků.

Žádost o spotřebitelský bankrot

Řízení o spotřebitelském úpadku se zahajuje návrhem, který může podat pouze dlužník. Na rozdíl od úpadku podnikatelů lze projednávanou přihlášku podat i tehdy, když má dlužník pouze jednoho věřitele.

Konkursní právo nevyžaduje, aby dlužník v žádném případě takový návrh podal, pokud se domnívá, že má finanční problémy. To znamená, že spotřebitelský úpadek je právem, nikoli povinností fyzické osoby. Zákon navíc dlužníkovi nestanoví žádnou lhůtu, ve které by měl takovou žádost podat.

Návrh na konkurz posuzuje ekonomické oddělení okresního soudu v místě bydliště dlužníka. Podanou žádost posuzuje soud složený z jednoho soudce z povolání.

Pro zjednodušení celého řízení zákonodárce stanovil podání návrhu na konkurz na k tomu určeném formuláři. Správně vyplněná přihláška by měla mimo jiné obsahovat:

  • jméno a příjmení, bydliště a číslo PESEL dlužníka. Pokud dlužník nemá číslo PESEL, měl by uvést takové údaje, které umožní jeho jednoznačnou identifikaci;
  • uvedení míst, kde se nachází majetek dlužníka;
  • uvedení okolností, které žádost odůvodňují, spolu s jejich odůvodněním;
  • aktuální a úplný soupis majetku s odhadním oceněním jeho součástí;
  • seznam věřitelů s jejich adresami, výší závazků a platebními lhůtami;
  • seznam sporných pohledávek s uvedením rozsahu, v jakém dlužník existenci pohledávek zpochybňuje (uvedení pohledávek v seznamu sporných pohledávek nezakládá jeho uznání);
  • seznam cenných papírů založených na majetku dlužníka s uvedením dat jejich vzniku, zejména hypoték, zástav a zástav na jméno.

Je možné podat návrh na prohlášení konkurzu, když dlužník nemá žádný majetek?

Konkurzní řízení by mělo být zpravidla vedeno na náklady žadatele. U fyzických osob je však možné vyhlásit konkurs i v případě, že dlužník nevlastní žádný majetek. Tato situace je označována jako tzv bankrotní chudoba. Podle zákona v případě, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů řízení nebo v konkursní podstatě chybí likvidní prostředky k jeho úhradě, hradí tyto náklady dočasně Státní pokladna.

Je však třeba pamatovat na to, že po prohlášení konkurzu musí být vráceny prostředky kryté státní pokladnou. Vrácení lze provést třemi způsoby:

  • závazek vůči státu je splacen jednorázově z majetku dlužníka, pokud jej nabude;
  • shledá-li soud, že dlužník je schopen plnit splátkový kalendář věřitelů, hradí měsíční splátky i náklady konkursního řízení;
  • pokud soud nevidí pro dlužníka šanci na dodržení splátkového kalendáře, může být dluh vůči Státní pokladně zrušen.

Kdy může soud žádost zamítnout?

Pouhý dluh, trvalá platební neschopnost a správně vyplněná přihláška ještě nejsou zárukou spotřebitelského úpadku. Konkursní právo v čl. 491 upravuje okolnosti, jejichž naplnění opravňuje soud k zamítnutí žádosti dlužníka. Podle výše uvedeného ustanovení je soud povinen návrh na prohlášení konkursu zamítnout, pokud se dlužník svou vinou, nedbalostí nebo hrubou nedbalostí dostal do úpadku nebo podstatně zvýšil stupeň úpadku.

V další části projednávaného ustanovení zákon uvádí další povinné důvody pro neuznání žádosti dlužníka. Soud je tedy povinen návrh zamítnout, pokud do deseti let před jeho podáním:

  • proti dlužníkovi již bylo zahájeno konkursní řízení a bylo zastaveno z jiných důvodů než na žádost dlužníka;
  • Splátkový plán věřitelů stanovený pro dlužníka byl zrušen;
  • dlužník, který má takovou povinnost, v rozporu s ustanoveními nepodal včas návrh na konkurz;
  • právní úkon dlužníka byl právně posouzen jako újma věřitelům;
  • na dlužníka bylo zahájeno konkursní řízení, ve kterém byly zrušeny všechny jeho závazky nebo jejich část, ledaže se platební neschopnost dlužníka nebo jeho míra úpadku i přes náležitou péči dlužníka zvýšily nebo pokud je vedení řízení odůvodněno spravedlností nebo z humanitárních důvodů.


Je zřejmé, že soud je povinen návrh zamítnout i v případě, že údaje v něm uvedené jsou nepravdivé nebo neúplné, ledaže by rozpor nebo neúplnost nebyla podstatná nebo vedení řízení bylo odůvodněno spravedlivostí nebo humanitárními důvody.

Začněte bezplatnou 30denní zkušební dobu bez závazků!

Účinky úpadku

Prohlášením spotřebitelského úpadku se celý majetek dlužníka stává tzv konkurzní podstaty. Tuto mši přebírá a spravuje správce jmenovaný soudem. To znamená, že vydáním prohlášení o konkursu ztrácí spotřebitel možnost volně nakládat se svým majetkem. Je třeba připomenout, že do konkursní podstaty se započítává i aktuální odměna za práci, kterou úpadce obdržel.

Mezi povinnosti úpadce patří mimo jiné označení a doručení veškerého jeho majetku a veškeré dokumentace týkající se majetku a vypořádání správci. V případě neplnění uložených povinností může být insolvenční řízení zastaveno, což dlužníkovi v souladu s výše uvedeným odstavcem znemožní využívat tento institut na dalších deset let.

Po prohlášení konkursu správce sestaví soupis majetku konkursní podstaty a poté přistoupí k prodeji majetku spotřebitele. Zároveň si přijímač nesmí brát věci nezbytné pro každodenní život, jako je lednička, pračka.

Po prohlášení konkursu se veškeré závazky dlužníka stávají splatnými v plné výši, např. půjčka nebo půjčka přijatá na splátky budou ihned v plné výši splatné. Důležitým omezením pro dlužníka je také skutečnost, že od okamžiku vydání rozhodnutí mu nesmí vzniknout žádné závazky, kromě drobných smluv běžného života, např. nákup potravin, léků, oblečení.

Spotřebitelský bankrot - shrnutí

Spotřebitelský bankrot je zaměřen na specifickou a specifickou skupinu adresátů. Aby jej mohl využívat, musí být dlužník fyzickou osobou a zároveň nesmí provozovat žádnou ekonomickou činnost (výjimkou je provozování farmy).

Aby bylo možné využít předmětného institutu, nelze mu přičítat platební neschopnost dlužníka, tedy nemůže být způsobena jeho úmyslným zaviněním nebo hrubou nedbalostí. Následně musí být insolvence trvalá, tj. trvat déle než tři měsíce. Je však třeba mít na paměti, že i při splnění výše uvedených podmínek nemá dlužník jistotu, že na něj soud vyhlásí konkurs. V této věci existuje rozhodnutí soudu, což znamená, že pokud soudce zjistí, že se dlužník na dluhu podílel, nebo přes takovou povinnost návrh včas nepodal, může rozhodnout o zamítnutí návrhu na spotřebitelský bankrot.