Výdaje na audit – jsou to daňové náklady?

Webová Stránka

Někteří podnikatelé, aby se vyhnuli nepříjemným překvapením při daňové kontrole, zadávají audity účetnictví a účetnictví, aby potvrdili správnost uplatněných zúčtování. Audity jsou v některých případech povinné.Částky vynaložené na ně jsou značné, takže vyvstává otázka, zda výdaje na audit mohou být nákladem?

Výdaje na audit

Roční účetní závěrka podnikatele podléhá povinnému auditu statutárním auditorem, pokud společnost v předchozím účetním období, za které byla účetní závěrka sestavena, splnila alespoň dvě z těchto podmínek:

  • průměrná roční zaměstnanost přepočtená na plný úvazek činila minimálně 50 osob,

  • celková aktiva rozvahy na konci účetního období byla ekvivalentem polské měny ve výši nejméně 2 500 000 EUR,

  • čisté výnosy z prodeje zboží a výrobků a finančních operací za finanční rok byly ekvivalentem polské měny minimálně 5 000 000 EUR.

Částky vyjádřené v eurech se převádějí na polskou měnu průměrným směnným kurzem stanoveným Polskou národní bankou k rozvahovému dni, za předpokladu, že rozvahový den je 31. prosince.

Daňově uznatelné náklady jsou naopak náklady, které souvisejí s dosahováním příjmů nebo ochranou zdrojů příjmů, kromě nákladů uvedených v katalogu výdajů neuznaných do nákladů.

Jde tedy o náklady přímo i nepřímo související s dosahovanými příjmy a náklady související s celkovou činností poplatníka, tedy související s fungováním společnosti.

Náklady na audit jsou nepřímé náklady, souvisí s fungováním a chodem podniku jako celku. Finanční úřady rovněž potvrzují, že náklady představují nepřímé náklady, např. dopis ředitele Daňové komory v Bydhošti, který v individuálním výkladu ze dne 30. listopadu 2011, č.j. ITPB3 / 423-466c / 09 / MK uvedl, že:

(...) tyto výdaje jsou vynaloženy v souvislosti s řádným fungováním a chodem podnikatelského subjektu - vztahují se k celkové činnosti poplatníka, tyto výdaje vyplývají z nutnosti činit určitá ekonomická rozhodnutí ze strany subjektu provádějícího např. , developerské činnosti.

Z těchto důvodů lze výdaje na tomto účtu klasifikovat jako daňově uznatelné náklady - představují nepřímé náklady podnikání (...).

Navíc, Čl. 23 sec. O nákladech spojených s pořízením účetního a účetního auditu se v § 1 zákona o DPPO nezmiňuje a předpisy pro tento typ výdajů nestanoví žádný limit.

Proto je třeba vzít v úvahu, že povinný i dobrovolný audit je nákladem. Toto stanovisko potvrdil ministr financí dopisem ze dne 26. dubna 2002 č. PB3-8214-99 / WK / 02:

(...) Náklady vynaložené na audit účetní závěrky, a to jak povinný, tak na základě rozhodnutí statutárních orgánů účetní jednotky, která nemá zákonnou povinnost auditu roční účetní závěrky - podle (...) čl. 15 sec. 1 (zákon o PDOP - pozn. redakce) jsou klasifikovány jako daňově uznatelné náklady v době jejich skutečného vynaložení. Výše uvedené platí pro audit, který souvisí s běžným podnikáním účetní jednotky, a nikoli například s prodejem podniku. (...)

Jak víme, audity obvykle trvají několik dní, což je často spojeno s náklady na ubytování a stravu osob, které je provádějí. Povinnost poskytnout je často spočívá na kupujícím služby. Jak uvedly finanční úřady, neexistují žádné překážky pro zahrnutí takových výdajů do nákladů. Jak uvedl vedoucí Finančního úřadu v Krosně v individuálním rozhodnutí ze dne 12. května 2005, PDP 4211 / IN / CIT / 3/2005:

(…) Výdaje na ubytování, stravování a dopravu auditorů, kteří v rámci externího auditu ověřují soulad certifikátu a systému kvality svářečských prací, nesplňují kritéria reprezentace nebo reklamy. Výše uvedené výdaje při posouzení předložených skutečností splňují kritérium čl. 15 sec. 1 zákona o CIT, jelikož souvisí s provozovanou podnikatelskou činností, přispívají k udržování kontaktů s dodavateli a získávání nových klientů (...).

Náklady na audit a odpočet DPH

Žert. 86 sekund 1 zákona o DPH vyplývá, že plátce má právo snížit dlužnou daň o částku daně na vstupu v rozsahu, ve kterém je zboží nebo služba použita k provádění zdanitelných činností. Mohou tedy náklady na audit představovat uznatelné náklady?

Bez ohledu na to, zda to bylo povinné nebo volitelné, mají auditorské služby nárok na odpočet DPH. Takové stanovisko potvrdil ředitel Daňové komory ve Varšavě v individuálním výkladu ze dne 30. 12. 2013, č.j. IPPP1 / 443-1138 / 13-2 / ISZ, ve kterém čteme:

(…) na základě článku. 86 sekund 1 zákona má Společnost právo na odpočet daně na vstupu související s vynaloženými náklady, tj. na pořízení akcií / akcií (vložením peněžního kapitálu do nových podniků), účetní služby, poradenské a znalecké služby, finanční audit, odměny s příplatky zaměstnanců přímo podílejících se na realizaci Projektu a projektových manažerů, služební cesty zaměstnanců přímo podílejících se na realizaci Projektu a Projektových manažerů, nákup dopravních, telekomunikačních, poštovních a komunálních služeb, pronájem a užívání prostor, rekonstrukce, oprava nebo úprava prostor, nákup kanceláří a spotřebního materiálu, překlady a tisk materiálů a publikací, propagační a informační činnost (...).

Doba odpočtu DPH

Nárok na snížení dlužné daně o částku daně na vstupu podle obecného pravidla vzniká při zúčtování za období, ve kterém vznikla daňová povinnost ve vztahu ke službám nakoupeným plátcem zboží a služeb. Pro provedení odpočtu DPH je však nutné obdržet fakturu. Důležité také je, že zákonodárce stanovil, že odpočet nesmí být proveden dříve než v prohlášení za účetní období (měsíc / čtvrtletí), ve kterém plátce obdržel fakturu.

V případě auditorských služeb vzniká daňová povinnost na obecných zásadách uvedených v čl. 19a odstavec. 1 zákona o DPH. Daňová povinnost podle ní vzniká dodáním zboží nebo poskytnutím služby.

Pokud byla před uskutečněním služby / dodání zboží přijata celá platba nebo její část, zejména platba předem, záloha, záloha nebo splátka, vzniká daňová povinnost jejím přijetím, a to ve výši přijaté.