Vydědění – jak úplně připravit rodinné dědictví?

Servis

Dědictví po zemřelém většinou připadne jeho nejbližší rodině. V závěti lze napsat, že dědicem bude někdo jiný. Nejbližší rodina má pak právo na tzv vyhrazená část. Vyděděním se rozumí zbavení rodičů, manželů nebo potomků práva na vyhrazený podíl. Pak nedostanou nic.

Co znamená vydědění?

Co pro konkrétního člověka znamená, že byly vyděděny? Nejen, že není dědicem, ale vyděděním je zbavena práva na tzv. vyhrazená část.

Naše dědické právo se řídí zásadou, že zůstavitel může ve své závěti rozhodnout o tom, kdo jej vydědí. Může dokonce úplně vynechat svou vlastní rodinu a označit jako dědice cizího člověka. V takovém případě se uznalo, že zájmy nejbližších rodinných příslušníků – kteří by dědili, kdyby neexistovala závěť – si zaslouží ochranu. K tomu slouží vyhrazená porce. Mohou požadovat, aby dědic zaplatil vyhrazený podíl. Vyhrazený podíl činí zpravidla polovinu toho, co by obdrželi, kdyby nebyli ze závěti opomenuti.

Nárok na vyhrazený podíl mají rodiče, manžel a potomci (potomci) zůstavitele, kteří by dědili bez závěti.

Zůstavitel může ve své závěti zbavit člena rodiny i práva na vyhrazený podíl. Máme pak co do činění s vyděděním. Takový člověk nedostane ani vyhrazený podíl.

Jak vydědit?

Vydědění lze učinit pouze závětí. O tom, zda bylo vydědění úspěšné, rozhodují následující věci:

  • závěť přesně označuje osobu, která má být vyděděna – tak, aby nebylo pochyb o tom, kdo to je;

  • je uveden konkrétní důvod vydědění, uvedený v Čl. 1008 občanského zákoníku (o důvodech píšeme později),

  • zůstavitel vyděděnému neodpustil.

Koho lze vydědit?

Vydědit nebo zbavit práva na vyhrazenou část může být:

  • manžel

  • rodiče

  • potomci, tedy děti, vnuci, pravnuci atd.

Vydědění – jaké podmínky musí být splněny?

Nemůžete vydědit člena rodiny bez dobrého důvodu. Podmínky pro vydědění stanoví občanský zákoník. Vydědění je možné pouze v případě, že rodinný příslušník:

  • jedná vytrvale proti vůli zůstavitele v rozporu se zásadami společenského soužití; nebo

  • se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jedné z jeho nejbližších osob proti životu, zdraví nebo svobodě nebo zjevného trestného činu proti cti; nebo

  • trvale neplní rodinné povinnosti vůči zůstaviteli.

Trvalé porušování pravidel

Vydědění může být způsobeno přetrvávajícím chováním proti vůli zůstavitele způsobem odporujícím zásadám společenského soužití.

Příkladem může být:

  • nemorální chování,

  • vést nekalé obchody,

  • obchodování s drogami,

  • opilost,

  • šikanování blízkých.

Vytrvalým chováním proti vůli zůstavitele v rozporu se zásadami společenského soužití se rozumí takové chování dědice, které je zavrženíhodné, nepřijatelné, porušuje přijaté mravní nebo společenské normy. Toto chování tedy nemusí odkazovat na vztah vyděděné osoby se zůstavitelem, nemusí se přímo dotýkat zůstavitele. Je důležité, aby zůstavitel jasně dal najevo, že takové jednání neakceptuje a že dědic takové naznačení ignoruje.

Jak vysvětlil Okresní soud ve Vratislavi (rozsudek ze dne 24. června 2013, sp.zn. .

Nenaplněné touhy rodičů a vydědění

Nedosažení zůstavitelem očekávaného stupně vzdělání a v důsledku toho neschopnost nastoupit do zaměstnání odpovídající jeho aspiracím není důvodem k vydědění. Nejde o „vytrvalé chování odporující zásadám společenského soužití“. K takovým závěrům dospěl odvolací soud ve Varšavě ve svém rozsudku ze dne 21. prosince 2012, sp. č.I ACa 911/12.

Soud to výslovně uvedl „Získání středního vzdělání bez maturity není chováním v rozporu se zásadami společenského soužití. Získání konkrétního stupně vzdělání závisí na mnoha faktorech, jako jsou intelektové schopnosti, osobnostní předpoklady, zájmy, životní podmínky atd. Významná část společnosti nemá středoškolské vzdělání, což neznamená, že jde o vadné občany nebo lidi “ .

Úmyslný přestupek nebo nehorázný přestupek ke cti

Vydědění může být také způsobeno trestným činem nebo zjevným přestupkem spáchaným dědicem.

Jaké podmínky musí být splněny pro trestný čin nebo urážku na cti, aby bylo ospravedlněno vydědění?

  • dědic se musel dopustit trestného činu nebo zjevného trestného činu vůči zůstaviteli nebo někomu z jeho příbuzných;

  • trestný čin musí být spáchán úmyslně;

  • musí jít o zločin proti životu, zdraví nebo svobodě;

  • je-li příčinou urážka cti, musí to být do očí bijící

K vydědění není třeba odsouzení za trestný čin soudem.

Začněte bezplatnou 30denní zkušební dobu bez jakýchkoliv podmínek!

Neplnění rodinných povinností

Trvalé neplnění rodinných povinností také ospravedlňuje vydědění. Musí to být dlouhodobé, vědomé a zaviněné. Jednorázové události neospravedlňují vydědění. Příklady:

  • porušení vyživovací povinnosti vůči zůstaviteli,

  • ignorování osobních a materiálních potřeb zůstavitele,

  • lámání vazeb,

  • neposkytnutí osobní nebo finanční pomoci,

  • podněcování neustálých rvaček,

  • vykázání zůstavitele z domu,

  • vznášet neoprávněná a škodlivá obvinění.

Odpuštění – jak to ovlivní vydědění?

Pokud zůstavitel svému dědici odpustil, nemůže ho vydědit. To je způsobeno čl. 1010 Kč Nevadí, že při odpuštění si zůstavitel neuvědomil, že již tedy nebude moci vydědit. Stačilo, že měl úmysl odpustit, věděl, za co odpouští.

„Prominutí zůstavitele oprávněného k vyhrazenému podílu může nastat i po jeho vydědění v závěti a nevyžaduje účinnost závěti“.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2018, sp. č. II CZP 37/18